Pokaždé na našich cestách po Řecku obdivuji jejich miniaturní pomníčky velikosti domečků pro panenky, rozseté úplně všude kolem silnic a cest a nejenom v zatáčkách, někde stojí i u domů. Dokonce jsme několikrát zastavili u několika venkovních prodejen, kde je zřejmě i "vyráběli" a já se kochala a přemýšlela, nač by mně byla taková pěkná a zajímavá "chaloupka" různých barev a různých velikostí i provedení ....
Vloni na Kerkýře jsme zase podél silnic viděli několik těchto "výroben" s vystavenými kusy a já se rozhodla, že pokud onen pomníček bude za rozumnou pro mě akceptovatelnou cenu, tak si ho koupím(e). A podle zákona schválnosti jsme kolem těchto prodejen jeli vždycky mimo jejich otevírací dobu, tak jsme cenu ani nezjistili... No nevadí, z ostrova to stejně vézt nechceme, počkáme na pevninu, třeba v Igoumenitse je budou prodávat na každém rohu.
Ale neprodávali... Já si to hlídala, a když jsme ujeli nejméně 50 km po hlavním tahu a nic, zkusili jsme přibrzdit v jednom větším městě, projeli ho a zastavili u první prodejny s nějakými stavebninami venku a uvnitř se "sanitárním" zbožím. To by bylo, aby mi zde alespoň neporadili, kde ten vytoužený kus seženu. V hlavě jsem si osvěžila pár anglických frází, ve slovníku našla slovíčko "pomník" a vešla do prodejny.
Prodavač byl mladý hoch, u kterého se dalo předpokládat, že umí anglicky. Uměl, ale mně stejně nerozuměl. Chápal, že chci něco koupit, ale vůbec nechápal co . Ale já se nenechala odradit. Hledala jsem ve slovníku podobná slova jako pomník, kaplička, kostelík, sádra, keramika a dokonce i beton a několikrát jsem mu je opakovala .... Nic... Upřesňuji tedy znovu alespoň materiál a ukazuju na jeho vystaveném zboží na jakési kusy neglazované keramiky a znovu miniaturní pomník, kaplička, kostel ...... Nechápal ... Viditelně přemýšlel a snažil se až mu pot vystával na čele, ale stále jen krčil rameny ....
A v této vypjaté situaci jsem najednou dostala nápad ... Protože jsem si tu "krásu" za plotem těch prodejen pokaždé fotila, vytahuju z kabelky foťák a hledám ... a ukazuju mu fotky mých vysněných kostelíčků ...
Konečně, povedlo se !! Hoch pochopil co chci, viditelně se mu ulevilo a dokonce se usmál .... "Ano, už ti rozumím a tady blízko v malé vesničce "xxxxx" je jeden prodejce a sám je i vyrábí , a když pojedete pořád po hlavní silnici, nemůžete to minout .." Tak tím jsem si (zrovna u nás) nebyla moc jistá a raději jsem si to místo nechala ukázat ještě i na mobilu na "mapách.cz" ...
Pak už jsme k "prodejně" bez problémů a v pohodě dojeli a s příjemným majitelem v našem věku jsme poklábosili a miniaturní kostelíček, který nám prodal bez drahého podstavce vlastně skoro za pakatel, jsme naložili a ještě asi týden mu vyhýbali v našem miniaturním bydlíkovi, než jsme ho dovezli v pořádku domů ....
· Přidal/a Jarda a Maru
dne 16.02.2018 16:56 ·
V Příběhy · 1 Komentářů ·
3991x Přečteno ·
[/b]
dne 17.02.2018 20:38