Robertova "patálie" s kohoutkem při napouštění pitné vody ve Finsku mi připomněla moje problémy s používáním veřejných WC .... Taky se vám už stalo někde na cestách na veřejných záchodcích, že jste museli zapřemýšlet, jak si zavřít dveře WC, jak záchod spláchnout a nebo jste si nedokázali umýt ruce na těchto záchodcích kvůli různým kohoutkům, tlačítkům, páčkám a senzorům ?
My jsme v roce 1999 vyjeli autobusem s cestovkou na 10 denní pobytový zájezd k moři do Španělska. Dost daleká cesta, v autobusu jsme strávili celých 30 hodin a projeli jsme Rakousko, Itálii, Francii a Španělsko a každé 3 hodiny nám řidiči zastavovali na hygienickou přestávku .....
A tady se dostávám k jádru věci. Skoro celou cestu jsme jeli po dálnicích a tak nám šoféři zastavovali na čerpacích stanicích ve všech těchto zemích. A zde nejen v každé zemi, ale i v každé jedné z nich, byla všechna WC jiná.... Jiná v tom, že dveře každého WC se jinak zavíraly ...Většinou nikde zde neměli otočné páčky nebo taková ta jednoduchá zašoupávátka, ale všude složité "zámky", s kterými se otáčelo do prava, někde do leva, někde se posunovaly nahoru, někde dolů, někde se za "zavírátko" tahalo a někde se na ně tlačilo....
V autobuse s námi cestovalo pět samotných a veselých bab bez partnerů, v mém věku, a tak jsme spolu brzy zjistily, že máme stejné problémy a tudíž než jsme v kabince za sebou zavřely dveře, prvně jsme "zámek" pořádně prozkoumaly a hned všechny další naše spolucestující dámy upozorňovaly, jak se zavřít a jak se otevřít ... A tímto "humorem" jsme si zpestřovali celou tu dlouhou cestu tam i zpět ...Ovšem zapomněla jsem přiznat, že s tím zkoumáním a upozorňováním jsme začaly hned po té, co jsem se já hned na jedné z prvních zastávek zavřela v kabince a nedokázala se otevřít, bo mě nenapadla ještě další možnost "současně otočit do prava a táhnout". A kdyby mi neporadila jedna z těch pěti veselých dam, trůnící v kabince hned vedle mojí, seděla bych tam asi do dnes ....
A podobné to bylo i se spláchnutím záchodu a s umytím rukou. Všude tam klasické vodovodní kohoutky s otáčecím kolečkem nebo zvedací páčkou už tehdy nahradily "senzory", na které jsme si sice rychle zvykli, ovšem stejně nás ještě někde při pouštění vody na umytí rukou a nebo i u spláchnutí záchodu zaskočilo zmáčknutí kolečka nebo tlačítka na stěně a nebo šlapání na "pedál" umístěný někde dole na zemi....
A nakonec jsem si nechala jeden náš zážitek z Francie asi z roku 2013 ... Kdesi na obrovském parkovišti jsem si chtěla "odskočit" na veřejné WC - "automat" bez obsluhy. Pro "Dámy" tam byly tři kabinky a všechny obsazené. Tak jsem čekala, když v tom z té jedné vylezla "Němka" ... vytřeštěné oči a trochu bezradný úsměv ... a skoro celá mokrá. Když jsem ji viděla, tak aniž bych se jí na cokoliv ptala, raději jsem použila naše chemické WC v autě a jak se Jarek vrátil, šli jsme si přečíst, co tam na té ceduli u WC vlastně píší .....No, a bylo tam upozornění, že po 15 minutách se celá kabinka automaticky vydesinfikuje a spláchne vodou .......
· Přidal/a Jarda a Maru
dne 16.01.2018 20:41 ·
V Cestopisy · 1 Komentářů ·
2441x Přečteno ·
Máš pravdu, všude to mají jiné (proč to EU nesjednotí, že?). V Německu na dálničním odpočívadle jsme se jednou setkali s tím, že se kabinky nezavíraly vůbec ničím a aby tam někdo nelezl, když je "obsazeno", dali nad dveře semafor. Ten se řídil asi nějakým čidlem. Jenže my jsme tam přijeli, když na semafor svítilo slunce a nebylo vidět, jestli svítí (stejně jsme o jeho existenci nevěděli), takže je jasné, jak to dopadlo.
[/b]
dne 22.01.2018 22:52